Nová zkušenost. Malování na přání

14/12/2024
V minulém článku jsem zmínila malbu na přání. Jednalo se o psí portrét a já mám blíž k zvířatům než k lidem, takže jsem se do nové výzvy pustila s nadšením. Sotva jsem domalovala prvního pejska - jezevčíka, přistála přede mnou další výzva: namalovat do Vánoc psího člena rodiny dalším dvěma lidem.
Jezevčík na přání, 2024
Jezevčík na přání, 2024
    Všechny tři obrázky jsem malovala svým oblíbeným a ověřeným způsobem suchými pastely ( a pastely ve dřevě ) na plátno 50 x 70 cm. Zjistila jsem na své sérii Koček , že je to asi nejlepší způsob. Vyhovují mi pastely, ale protože se hodně mažou, je skvělý rozmýt je vodou, protože možnost rozmazání a pouštění barvy se tím snižuje na minimum. Zatím je to nejúčinější způsob, jak zařídit, aby se obrázek po dokončení nerozmazával a také se mi ten styl líbí.
   U jezevčíka jsem měla jednoduchou práci, jeho lidská kamarádka totiž měla profesionální fotografii a tak stačilo jen vzít plátno a barvy a malovat. Další dva pejsky profesionální fotograf nefotil, tudíž jsem musel pečlivě vybrat vhodnou fotku jako předlohu. U poslední fenečky jsem si nechala celkově poslat přes dvacet fotek, než jsem vybrala jednu, která se mi zdá nejlepší - to jest portrétovaná se netváří jako ichtyl a fotka je ostrá. Nejlepší jsou na to fotky pořízené venku, tam bývá přirozeně dobré světlo.
   Na malování jsem ale potřebovala ještě něco. Abych mohla zachytit osobnost pejska, potřebovala jsem ještě vědět jméno. Snáz se mi potom maluje. Představuji si hluboký vztah mezi pejskem a jeho člověkem a promítám do obrázku přátelství a lásku. Do obrazů lze vložit to, co fotografie zobrazit. To je podle mě i jeden důvod, proč je o obrazy zájem, proč lidé pláčí a smějí se při pohledu na obraz. 
Snažila jsem se také nejlépe, jak jsem uměla, namalovat správně podobu pejska, nejen namalovat do obrázku cit, ale i vystihnout fyzický vzhled. Zkusila jsem se žít do toho, že je to můj přítel, můj chlupatý miláček, kterého znám do posledního chloupku a na obrázku ho chci mít přesně takového; s těmi detaily, které bych vynechala, nebo o ně tolik nedbala, kdyby šlo o neznámé zvíře. 
   U všech třech jsem nejen z fotek a něco málo informací měla jistotu, že tihle psi jsou plnohodnotnými členy domácnosti a rovnocennými milovanými kamarády. Nevím, jestli obraz bude působit na někoho třetího stejně jako na toho, kdo si obrázek přál; navíc když je to už jen fotka obrazu. Mohu vám jen podat zprávu, že podle reakcí zadavatelů se mi to povedlo, tak, jak jsem chtěla a oč jsem se snažila.

   První obrázek - jezevčík
Přiznám se, že mi daly zabrat tlapičky. Vypadají trochu pochroumaně, ale jezevčíky ani psy obecně nemám v merku tak, jako kočky, takže jsem byla odkázaná jen na fotky. přesto jsem se obávala, že obrázek nevypadá podle mých představ, takže možná ani podle představ obrázku, asi jsem se zadavateli zadávala na malicherné drobnosti, všem se mi moc líbil a protože si okamžitě portrét pejska přáli další dva - jako dárek k Vánocům.
Obrázky jsou velmi osobní dárky z mého pohledu. Škoda, že se jich na zeď vejde tak málo!
  
   
   Druhý obrázek - ovčák
Tenhle pejsek své lidi nedávno opustil do psího nebe, takže to měl být obrázek na památku a jako dárek k Vánocům. To mě postavilo do úplně jiné pozice, moc jsem chtěla namalovat obrázek, který bude připomínat na radostné, ne tu smutnou stránku, chtěla jsem, aby byl naprosto věrně namalovaný a okamžitě rozoznatelný a když si ho budu prohlížet, aby to bylo, jako kdyby se dívali se na svého milovaného pejska. Jak jsem psala výše, zkoušela jsem se dívat na pejska jako na někoho, koho důvěrně znám a podle toho malovala - i to, co na první pohled vůbec není vidět, ale po několikátém delším prohlížení je to přesně to, čeho si člověk všimne. Obrázek si objednala paní jako dárek pro manžela, kterého hodně vzal odchod jejich pejska. Paní obrázek dojal, prý jí zčervenaly oči a na chvíli při předání utekla, takže ho asi poznala. Snad se mi podařilo převážit smutek ze ztráty láskou v obrázku…

   Třetí obrázek - boxer
Nejvýraznější pes, který se díky tomu dobře kreslí. Tady jsem se zrochu zapotila u pozadí, které bylo moc jásavé a přehlušovalo psí slečnu, nakonec jsem to ale nějak ukočírovala. Ze všech tří byl tenhle obrázek nejjednodušší namalovat právě díky charakteristickým tvarům a výrazné stavbě těla. Mnoho záhybů kůže se rovnou postaralo o zajímavost obrázku z čistě malířského hlediska ( tělo fenky není jednolitá plocha, hluboké vrásky jsou vysoce kontrastní - nejtmavší stín a hodně světlé plochy ). Nepočítám ale, že je to, co někoho zajímá, kdo si přeje portrét svého pejska.:-)
   Mám ze všech obrázků radost, taky z toho, že jsem to stihla ve lhůtě do Vánoc.:-)
 Věřím , že obrázky pod stromečkem potěší obdarované stejně (nebo ještě víc ) jako potěšily ty, kteří jimi chtějí obdarovat své milé.❤️
   Díky tomuhle jsem zase uviděla, jak je umění krásné, protože dokáže nést a násobit lásku.🎨