Příběhy obrazů
Óbraz, o kterém si povíme víc, se jmenuje pracovním názvem Profesor Voland, oficiální jméno ještě nemá. Jedná se o malbu temperami na menší plátno, asi 30 na 40 centimetrů.
Jak na vás obraz působí?
To je důležitá otázka. Na každého obraz bude působit jinak, záleží na každém člověku, na jeho náladě, povaze, každý jsme jedinečný - stejně jako obrazy.
Můj záměr byl vtisknout obrazu tajemno, trochu mystična, nadpřirozena, aby v člověku vzbudil zájem a přitáhl ho jako cosi napůl záhadného.
Jestli vám obraz připadá smutný, depresivní, strašidelný, zlý, tak to nebyl můj záměr - vy to tak ale můžete vidět. V umění je důležité podívat se na něj s vlastními názory.
Co je na obraze?
Hlava, praskliny/čáry, kapky, postava ženy. To je zřejmé náhodnému divákovi.
Na obraze je ale namalováno, jak by podle mě mohl vypadat Voland - ďábel z románu M. Bulgakova
Mistr a Markéta.
Ženská postava je Markétka.
Proč jsem tam ale namalovala kapky a rozbité sklo? O tom se v knize nepsalo… Vlastně je to jednoduché. Viděla jsem muzikál podle knihy Mistr a Markétka a v něm Voland - ďábel - zastavoval čas a rozbíjel jej do střepů. To se mi líbilo a proto jsem to zapracovala do obrazu. Kapky mají ještě prostší vysvětlení - na plátně byl dřív jiný obrázek, který jsem malovala jako dítě a tavnou pistolí jsem na něm udělala tečky. Mohla jsem je jen přetřít, ale pak mě napadlo, že se to vlastně hodí a přemalovala jsem je na kapky, další kapky jsem potom domalovala i na další místa.
Jaké sdělení obraz nese?
To bývá individuální, ale většinou jde o emocionální předání pocitů. Tenhle obraz nese pocit tajemna, marné snahy, síly a moci, která ale je zoufale bezmocná, kde by potřebovala být silná. Obě postavy, větší mužská hlava a menší postavička ženy, jsou namalovány chvíli předtím, než zmizí a mohly by se považovat za přelud. Praskající matné sklo nás navíc od postav dělí, takže jsou pro nás nedosažitelné, což podporují i kapky vody na skle.
Co tím chtěl malíř říci?
Co do obrazu vložil jeho autor, co chtěl skrz něj říct ? Ne vždy je to patrné. Ne vždy sám autor chce, aby to bylo okamžitě jasné. Ne vždy to my sami, malíři, tvůrci, dokážeme pojmenovat, ačkoli vnitřně víme naprosto přesně, jaký vzkaz má obraz nést. Někdy se nám jen něco líbilo - nebo nelíbilo, a tak jsme to ztvárnili. Někdy je jen třeba vymalovat nějaký pocit bez konkrétnějšího poselství.
Co chci říct tímto obrazem? Původně jsem chtěla jen dát 2D podobu své představě knižní postavy. Nakonec ale obraz nese pocity, emoce - je plnohodnotný. Vkládala jsem do něj, jak už jsem psala, hlavně tajemno a záhadné nadpřirozeno. Trochu pocitu nepřesné touhy. Snad nejen touhy neznámo po čem, ale i nenaplněné tužby…trochu ztráty, toho pocitu, když mizí něco, čemu se potom nebude chtít věřit, že to bylo.
A jak působí na vás? Umění skrývá filozofii, otvírá záležitosti duše… je fajn nad ním přemýšlet.
Ahoj zase v dalším článku🎨